Na první pohled tato tři slova nic nespojuje, ale když se trochu zamyslíme, něco bychom našli … např. všechna jsou podstatná jména, mají písmeno a, dvě slabiky. Určitě bychom z nich mohli sestavit smysluplnou větu, vtipný příběh, komiks nebo snad básničku.
A taky je spojuje náš online KlubIQ 24. a 26. 3.
Ve středu jsme pokračovali ve hře Brainbox. Kartičku o Islandu jsme se nejdřív snažili zapamatovat bez časového stresu, každý svou strategií. Když kartička zmizela, dali jsme „hlavy dohromady“ ve skupinkách. Někomu to pomohlo, slyšel od kamaráda něco, čeho si sám nevšiml, někdo si to jen nahlas s kamarádem prošel, i to naší paměti může pomoci. A tak se nám povedlo odpovědět správně na všechny otázky a ještě jsme společně přišli na další zajímavosti.
Proč je islandská vlajka modro červeno bílá?
Jak opravdu vypadá platýz?
Proč obyvatelé žijí téměř výhradně na pobřeží ostrova?
Pouze jeden suchozemský savec je původní, který?
Volně v přírodě na Islandu nežijí zástupci dvou skupin obratlovců, kterých?
Odhadovali jsme, kolik na Islandu žije celkem obyvatel. Víc nebo míň než v Praze?
Jak poznáme z příjmení, zda je to muž nebo žena? A také jsme si vyzkoušeli, jaké bychom na Islandu měli příjmení my, např. Hanasson, Radeksson, Janesson, Václavsson, Jitkasdóttir.
Pak jsme se myšlenkami přepravili na jižní polokouli k tučňákům. Odhadovali, kolik jich vědci popsali druhů.
Jak to že někteří se vyskytují na Antarktidě a někteří skoro až u rovníku na Galapágách?
Jak souvisí jejich velikost s místem výskytu mezi jižním pólem a rovníkem?
Pravidlo jsme nakonec objevili, dokázali jsme ho i vysvětlit. Ale nebyli jsme bohužel první, tím byl přírodovědec Karl Bergman. Samozřejmě, jak už to bývá, i toto pravidlo neplatí striktně, výskyt tučňáků mohou ovlivňovat i další okolnosti. Uvedli jsme si, že Bergmanovo pravidlo můžeme pozorovat nejen u tučňáků, ale také např. u medvědů a tygrů.
Přijdeš na Bergmanovo pravidlo?
A v pátek jsme se vydali na Cestu do pravěku. Poprvé si s vámi povídala studentka Kateřina a připravila si odpovědi na vaše zvídavé otázky o pravěku a hádanky pravěkých předmětů. Chvílemi jsme si s Radkou připadaly jako na vědecké konferenci paleontologů a archeologů, tak zajímavě jste si s Kateřinou povídali 🙂 A co vás všechno zajímalo?
K čemu slouží Tyranosauru Rexovi přední končetiny a proč jsou tak malé? Podle čeho vznikl název krytolebci? Mají lebku něčím krytou? Jestli existují důkazy o tom, že někteří dinosauři zabíjeli kořist za pomoci jedu, nebo je to jen domněnka vědců? Proč teď nežijou dinosauři? Jaký byly zbraně? Čím lovili?
A ještě nám zbyly otázky na druhý díl někdy příště. Co v pravěku jedli? Jak se oblékali? Kolik druhů kapradin rostlo v křídě? Proč živočichové i rostliny byli v pravěku tak veliké? a mnohé další.
Děkujeme Kateřino, těšíme se na příště.
Jsem rád, že jsem se dozvěděl, že aspoň trochu toho vím. Třeba jak spadla kometa, že byli dinosauři býložravci. Když umřeli býložravci, umřeli pak masožravci. Lidi měli za zbraně sekery, luk.
To je dobré vědět, co už vím a přidat si k tomu něco nového. To jsme rádi, že ti takhle klubík pomáhá 🙂 Díky za komentář, Jášo.