Pokračovali jsme v luštění japonského hlavolamu Shikaku, hledali jsme více řešení, sdíleli strategie a vytvářeli vlastní hlavolamy.
Jako skuteční vědci jsme zkoumali okřídlené nažky, jsou to plody některých listnatých stromů – javor mléč, javor klen, jasan, habr a lípa. A také záhadný javor jasanolistý, který je původem ze Severní Ameriky.
Přestože všechny nažky těchto stromů „umí létat“, hledali jsme rozdíly mezi jejich „křídly“ a jak ovlivňují způsob letu. Pak jsme si vytvořili badatelské otázky.
Která letí nejrychleji k zemi? Která dopadne nejdále? Jakou potřebují výšku, aby se rozletěly?
Vybrali jsme si otázku a stanovili si hypotézu, tedy odhad, jak to asi dopadne.
A nezbývalo než s dostupnými pomůckami a nápady hypotézy ověřit. Někdo pracoval v týmu, někdo sám, ale pomoc kamarádů se hodila.
A pak jsme dali výsledky dohromady a i když se hypotéza nepotvrdila, nic se nestalo. Naopak hned vznikají další otázky a hypotézy, proč to tak asi dopadlo. Hlouběji bychom se tak ponořili do fyziky a aerodynamiky.
A na dalším setkání jsme si vyrobili různé druhy papírových vírníků, které nám připomínali „let“ okřídlených“ nažek z minula.
Proč se vírník točí? Co udělá s vírníkem zátěž? Kolik zátěže unese? Proč se ve vzduchu otočí, když ho pustím obráceně?
Vírník padá k zemi, protože na něj působí gravitační síla (nebo tíhová?). Proti tomuto pohybu působí odpor vzduchu. Tato odporová síla tlačí na šikmé části vírníku (jakési vrtule) a vírník roztáčí.
A nezapomněli jsme také na rozvoj tvořivého myšlení s programem PROTOTÝPCI. Krátké dopravní video nás inspirovalo k pojmenování problému a hledali jsme po té možnosti řešení. Nápadů bylo opravdu hodně a byly pestré 🙂